Bolestné zjištění s přídavkem přátelství

15. února 2015 v 21:51 | Daniel |  Deník vlhké málé školačky
Tento den byl pro mne jedním velkým zklamáním. Jednak se na lyžáku pohádala celá třída (já na něm nebyl, já ležel v nemocnici - prostě daňová kurva) a já jsem zvědav jak to v tom ústavu zítra zvládneme. Nejhorší je, že se rozhádala naše "zadní parta" těch co spolu nejvíce kamarádíme (když si to uvědomím tak jsem v té partě jedinej kluk). Bude to peklo.

Dalším "příjemným" zjištěním bylo, že se jedna nejmenovaná dívčina (to je velmi divné a pozoruhodé slovo) kterou mám stále velmi rád, dostala do urči... (vlastně bych o tomto tady neměl psát, jednak určité soukromí lidí, jednak protože jsem zmrd co vám nedopřeje celý článek a taky nechci aby na mě ta osoba měla negativní vztah).

Prostě mě tyto věci mrzí a nejraději bych vrátil čas o rok zpět.

Jakožto pravý skaut jsem si prošel menší krizí po stesku po táboře, což mělo za následek tři hodiny poslouchání trampské hudby (Kryl, Hop Trop, Matuška...)

Jsem divný člověk.

A v nemocnicích píšu básně.

Lži

V zahradě lží sedím,
do hlubin duše tvé hledím.

Vidím v ní podivné temno,
mně to může být jedno.

Zvolila jsis tu cestu sama,
ta cesta ti duši zlámá.

Oči bledé tmou,
do dne naplno žhnou.

Proč ničíš tento svět,
proč střílíš tolik vět.

Někdy je lepší zůstat sám,
být se sebou přeji vám.

Duše vaše bude taky,
ověšena černými vaky.

Na tomto světě končím,

snad na lepším skončím.


Salome národe!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klárka Klárka | Web | 1. května 2015 v 19:31 | Reagovat

Moc pěkná básnička :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama